Váš košík je prázdný
Zobrazit košík

Zlato

Co je to zlato?

Zlato, latinsky zvané aurum, má chemickou značku AU a na periodické tabulce ho nalezneme na 79. místě ve skupině vzácných kovů. Výbornou vlastností zlata je, že nepodléhá vnějším vlivům, nerezaví, je odolné vůči kyselinám, zásadám a solím a od jiných prvků vyniká svým leskem, vysokou hustotou a chemickou odolností.

Jak je známo fyzika dělí kovy podle měrné hmotnosti na lehké a těžké. Mezi ty těžké řadíme všechny s měrnou hmotností větší než 5kg/dm3, tudíž do této kategorie řadíme i zlato, neboť má měrnou hmotnost 19,33kg/dm3. Jen pro srovnání - zlato je 2,5krát těžší než železo a 1,7krát těžší než olovo. jeden kilogram zlata by představoval krychli o hraně 3,75cm.

Slitiny zlata 

Zlato je ve svém ryzím stavu ideální pro výrobu zlatých předmětů. Díky směšování zlata s dalšími kovy získáváme slitiny s vyšší tvrdostí a pevností. Nejčastěji se vytvářejí slitiny s přísadou mědi, stříbra, niklu nebo paládia. Samozřejmě, že množství přidaného kovu ovlivňuje i výslednou barvu šperku. Červené zlato získáme přísadou mědi a stříbra a kupříkladu přísadou niklu nebo paládia získáme zlato bílé.

Červené zlato se vyrábí od ryzosti 750/1000 níže, jak již bylo řečeno výše získáme ho přídáním mědi. Čím vyšší obsah mědi je, tím nížší je tvrdost slitiny.

V posledním letech velmi oblíbené bílé zlato je slitinou zlata s kovy, které jej intenzivně odbarvují, tudíž slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejiintenzivněji odbarvuje zlato nikl nebo paládium.

Zlatnickým materiálem

je nejčastěji zlato různé ryzosti dané různým legováním. Ryzí zlato je velmi měkké, proto se ve šperkařství obvykle leguje mědí ("červené zlato") a stříbrem ("žluté nebo zelené zlato"). Vzácněji se užívají slitiny zlata a platiny, niklu a dalších kovů ("bílé zlato"). Historicky běžné ryzosti zlata jsou dukátové zlato 986/1000, 900/1000 a 750/1000 (18 karátů). Nejužívanější ryzost zlata je 585/1000 čili 14 karátů, což je poslední přípustná ryzost, která ještě podléhá puncovní povinnosti. Slitiny s nižším podílem zlata se již nesmí nazývat zlato. Ryzosti 250 (6 karátů) a 333 (8 karátů) nejsou drahým kovem; v českých zemích se někdy označovaly jako granátové nebo nové zlato.

Ryzost je úředně schvalovaný údaj, který kontroluje a potvrzuje Puncovní úřad příslušného kraje. Každý nový zlatý výrobek musí být opatřen úředním puncem. Pro historické šperky, na nichž by vyražení puncovní značky mohlo způsobit poškození konstrukce či výzdoby, Puncovní úřad vydává písemný certifikát o ryzosti, na němž musí být vyznačena hmotnost zkoušeného předmětu s přesností na desetiny gramu, označení výrobku a zadavatele certifikátu.

Protože zlatník pracuje s velmi drahým materiálem, musí se pečlivě starat, aby nic nespadlo na zem, shromažďovat piliny a odřezky, které se jednou za čas roztaví, vyzkoušejí na ryzost a ve větších provozovnách je dělník musí přesně na váhu odevzdat. Povolená ztráta činí jen několik procent.

Banner-2
Banner-2